Mýty máme za sebou, probrali jsme tolik teorie, kolik je na startu třeba, a můžeme tedy vyrazit do akce. Ani tentokrát teorii moc nedáme, a po hlavě skočíme do zkoumání deseti praktických rad.
1. FOTKA JE JAKO ROMÁN ČI FILM
Začněme testem: najděte působivé fotky, které vás zaujaly – v nějakém časopise, v knize či třeba i na tomto webu. A zkuste se stát psychoanalytikem. Zkuste rozpoznat, co na vás na které fotce působí. Že ten chlapík na fotce je nějaký tajemný. Že ta krásná dívka v sytých barvách džungle rozsvítí celou stránku. Že širokoúhlý záběr Alp vás magicky vtahuje do přírody. Že kombinace světel a stínů vás udeří do očí na první pohled. A tak dále, a tak dále. Čím déle to vydržíte, tím lépe – zjistíte, že s fotkou to je jako s filmem či knížkou: nějak na nás působí, my si ale neuvědomujeme, jak to funguje. A to je třeba rozlousknout. Ideál focení spočívá v tom, že tušíme, jak na políčko dostat obsah, který bude nějak působit. Tedy zachytit na tu fotku vše, co chcete: emoce, napětí, klid, romantiku, krásu, majestátnost. Bez této ambice nemá focení cenu.
2. NIC NEMŮŽE BÝT NÁHODNÉ
Ne, ne, ne! Neříkejte si, že první uvedený bod je jen bohapusté teoretizování, které vám k ničemu není! Jednou z nejhorších chyb začátečníků je, že považují focení za pouhé mačkání spouště a říkají si: Když se to líbí mému oku, něco hezkého bude i na té fotce. Jenže tak to nefunguje. Vždy, opakuji, vždy musíte mačkat spoušť s nějakým záměrem, vždy musíte vědět, co od té fotky čekáte, ale také to, co od ní čekat nemůžete. (Fotíte-li v pravé poledne, musíte vědět, že z fotek nic moc nebude, protože budou moc kontrastní a barvy budou – dámy prominou – vyblité.) Každé zmáčknutí musí být pečlivě promyšleným tahem, jinak z toho všeho nebude nic.
3. SVĚTLO JE ZRÁDNÉ, BOJUJTE S NÍM!
Fotografování je vlastně malování světlem, a světlo je zcela klíčové. Boj za dobré světlo je lepší pojednat naruby: říci si, kdy je proti nám, a tedy skoro nemá smysl fotit. Ostré slunce je nepřítel, s nímž se nedá skoro nic dělat, obrázky nebudou dobré. Raději šetřeme materiálem a počkejme na měkké odpolední světlo či – jaká krása – na světlo podvečerní, kdy se vše barví do zlatožlutočervena. Vyfoťte ten samý záběr v poledním a pak v podvečerním slunci. Pak vám dojde rozdíl: jen večer bude tráva zelená…
4. NEJZÁLUDNĚJŠÍ PROTISVĚTLO
Existují kategorie záběrů, které se nedají vyfotit – jedním z nich jsou záběry v protisvětlu, které sice může pomoci vytvořit nečekaně náhodné efekty, celkově však moc oblíbené není. Zkrátka se smiřte s tím, že fotit rodinné příslušníky před oknem nemá smysl – pokud si je nepřisvítíte bleskem, budou z nich černoši. Zkuste ten samý trik s bleskem na místě, kde byste to asi nečekali: na pláži zalité sluncem. Budete-li fotit někoho, jehož tvář je ve stínu, přisviťte si ho. Jen tak ho zachráníte před ničivým úderem protisvětla.
5. FOTÍME LIDI: SÁHNĚTE SI NA NĚ!
Před dávnými lety mi kamarád fotograf dal banálně znějící radu k nezaplacení: „Pokud chceš udělat dobrou fotku lidí, musíš být schopen si na ně sáhnout.“ Jednou z nejčastějších chyb amatérů je focení lidí z velké vzdálenosti, kterou pomáhá překonat zoom. Tak ne! Zkuste si to, na večírku či při opékání. Nastavte co nejširokoúhlejší objektiv, přibližte se lidem a foťte. Snímky pronikají blíž, jsou hlubší, autentičtější, zajímavější.
6. ZVLÁDNĚTE POHYB
Další obrovská chyba: fotíte třeba kamarády na vycházce, tak si je pěkně zastavíte, vyrovnáte pod siluetu hradu a fotíte. Nuda, strašná nuda! Zkuste do fotky dostat pohyb a také realitu. Foťte, jak jdou, – najednou se jako by zázrakem do fotky dostane mnohem víc, především pohyb, který snímek osvěží, ale také emoce, a to je vždy dobře! Nevěříte? Zkoušejte, zkoušejte, zkoušejte!7
7. PORTRÉTY Z CEST BEZ STATIKY
Jak fotit všechny ty báječné postavy, které potkáte na cestách? Cesty jsou dvě: přijít k postavě, a pokud neuteče, pořídit její portrét. Nic proti této cestě, portrét je královská disciplína. Ale všeho s mírou, aby kolekce fotek z vaší snové cesty nebyla jen nekonečným sledem do objektivu mžourajících a zcela neakčních postav. Zkuste i druhou cestu – zachyťte lidi v pohybu, při jejich přirozené činnosti. Do obrázku tak kromě osvěžujícího pohybu dostanete i kus atmosféry daného místa. A kamarády doma neunudíte k smrti.
8. POZOR NA CHAOS SKUPIN
Fotit jednotlivce je těžké, fotit jich více najednou je však neskonale těžší. Proč? Je to prosté: má-li být obrázek působivý, musí doslova každý člověk ve skupince být součástí celku a hrát svoji roli. Jeden jediný rušivý jedinec, a celý snímek je špatný. Zkuste si to – dejte si vedle sebe několik variant toho samého snímku a zkoumejte, proč se vám co líbí. V praxi zjistíte, že například celkové záběry orientálních trhů či jiných shluků lidí vás nakonec zklamou – umoří vás jejich chaos.
9. OKAMŽITÉ KOUZLO: HLAVA V NEBI
Těsně před koncem blesková rada, která okamžitě zlepší vaše výsledky: až budete zase někoho fotit, myslete na to, co je za jeho hlavou, zda z ní v pozadí třeba nečouhá větev či zda nesplývá s fasádou domu. Pak zkuste onu scénu nafotit tak, aby postava měla za hlavou modré nebe – nejspíš si budeme muset trochu zakleknout. Moc nad tím nepřemýšleje, prostě to vyzkoušejte. Vidíte ten rozdíl?!
10. MAČKÁM A MAČKÁM
Nakonec důrazné upozornění: Neopičte se po japonských turistech, kteří stále neúnavně a cokoliv fotí. Nikam to nevede. Přemýšlejte o každém záběru, veďte v patrnosti světlo, kompozici, svůj záměr. Nebuďte nervózní, že jste třeba půl dne nic nezmáčkli – to už se začínáte blížit profesionálům. Pak se to ale stane: mozek vám sepne a vy tušíte, že před vámi se objevuje kompozice slibující skvělý snímek. Pak buďte Japonci! Mačkejte a mačkejte, dokud ona scéna trvá, udělejte klidně dvacet třicet políček. Tak to v životě fotografa chodí: šancí na skvělý snímek je jak šafránu.
Chcete si přečíst rad ještě více? Vypravte se na můj další web Fotoguru.cz, kde najdete i text 60 rad jak začít fotografovat.
UKÁZKOVÝ PŘÍKLAD FOCENÍ 1: TICHÁ MODLITBA V KAMBODŽI
Pohlédněte letmo na fotografii, moc o ní nepřemýšlejte, jen si zapamatujte pocit. Jak na vás působila?
Nejspíš jste cítili závan tajemna, kontrast barev, důstojnost svatého muže, nejistotu z prázdnoty. Celkový dojem: tajemný muž v lákavé exotice. Není to zbytečné cvičení, fotka funguje jako knížka či film – skládá se z různých signálů, které v součtu dají nějaký dojem. Pokud se naučíte pracovat se skládáním signálů, jste na cestě stát se skvělým fotografem, neboť jen tak budete schopni dostat do záběru to, co chcete. Jak na vás něco působí, je důležitější než to, co na obrázku opravdu je. Ten muž mohl být nepříjemný a vše se mohlo odehrát před ošklivou betonovou zdí. Já sám už nevím, kdo a kde to je.
Ale to nevadí. Podstatný je dojem, ne skutečnost.
UKÁZKOVÝ PŘÍKLAD FOCENÍ 2: BARVY SAHARY
Tedy hned pro pořádek: při focení tohoto záběru na vás musí sednout zlá chmura – zkušený fotograf musí již tušit, že ať vyfotíte na Sahaře za pravého poledne cokoliv, nejspíš to nebude stát za moc. Ostré slunce je vždy velký nepřítel. Avšak uznávám, kdo by si nechal tuto možnost ujít, když se ty pestrobarevné ženy v Mauritánii tak hezky poskládaly?
Tedy začněme fotit – počítejme s tím, že ostré slunce má tendenci ošálit vaše expozimetry, a proto bych doporučil otevřít clonu o něco více, než vám kamera radí. Je totiž tak oslněna sluncem, že příliš zavírá clonu a vše bude tmavší. (Tak jako vaše obrázky ze sněhu, že? To je ten samý princip.) Tedy foťme! Snažte se jít co nejblíže k nim, i když vzdálenost „na sáhnutí“ (bod 5) bych asi v tomto případě neriskoval. Kompozice je velmi zajímavá, tedy mačkejte, co to dá, udělejte klidně dvacet třicet polí. Podobná šance se nemusí opakovat a navíc (viz bod 8), skupinové snímky jsou vždy ošidné.
Všechny ženy vám na obrázku musí „zahrát do noty“, jen pak bude výsledek dobrý. To, že se ona dívka usmívá, je skvělé: dá kompozici optimistický nádech, a navíc: buďte rádi, že máte alespoň jeden pořádný obličej! A ještě jedna rada: saharský písek proleze i aparátem odolným proti prachu. Během pár minut zjistíte, že v objektivech vám nepatřičně křupe, a pokud si nedáte pozor, vybavení může vzít za své za pár desítek minut doslova. Noste ho v igelitovém pytli a vyndávejte jen na oněch pár vzácných okamžiků!
Další díl najdete zde:
FOTOKURZ 1. díl: Vyhněte se mýtům
FOTOKURZ 2. díl: 10 kroků k lepší kompozici