Životopisy bývají nudné, proto se jim většinou vyhýbám.
Přesto: zde je pár vět o tom, kdo vlastně jsem ve dvou verzích:
1. Stručný životopis dle Wikipedie
Jan Rybář (* 1971) je český novinář, fotograf a autor několika knih. V Praze vystudoval geologii (Mgr.) a mezinárodní vztahy (Ph.D.), ve Skotsku žurnalistiku (MLitt.).Téměř 13 let (1997-2009) pracoval jako reportér zahraničního oddělení MF DNES. Nyní vede vlastní kreativní agenturu Amaze a řídí web o fotografování Fotoguru.cz
V roce 2004 vyhrál hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo za fotografii Bolest Beslanu, kterou pořídil v kavkazském Beslanu.
O rok později vyšla jeho první reportážní kniha Historky z konce světa, která byla v roce 2009 v anketě časopisu GEO a serveru Hedvábná stezka zařazena mezi TOP 30 nejlepších česky psaných cestopisů všech dob. Po ní následovalo volné pokračování s názvem Válečníci, teroristé a jiní šílenci (2008).
Navštívil desítky zemí světa, od Japonska přes Afghánistán a Irák po Guantánamo. Napsal a nafotografoval stovky reportáží (pro MF DNES, ale například i pro český National Geographic).
V roce 2010 uspěl v Literární soutěži Knižního klubu – jeho rukopis Čtvrtá kostka obsadil neoficiální druhé místo. Kniha se odehrává v rudolfínské Praze a má podtitul renesanční detektivka. Vyšla v říjnu téhož roku. Za prvních osm měsíců se jí prodalo téměř 10 000 kusů.
(Zdroj: Wikipedie)
2. Kdo opravdu jsem
Narodil jsem se v Hradci Králové v roce 1971 a vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hned v roce 1990 se mi podařilo splnit si sen – a najít mamutí kel.
Po roce 1989 začal každý jezdit na Západ, ale já se vydal nejprve na Sibiř, což byl začátek báječných dobrodružství dalších mých dvacet let.
Brzy jsem pochopil, že není lepšího řemesla než je novinařina – můj vstup do tohoto světa nebyl moc podařený, jako reportér Studentských listů jsem byl lehce postřelen při moskevském převratu, po němž se zhroutil SSSR.
V letech 1995 – 1996 jsem studoval ve Skotsku žurnalistiku a jako téma diplomové práci jsem si vybral Severní Irsko, tehdy nejdivočejší kout Evropy.
Třináct let (1997 – 2009) jsem poté jako zahraniční reportér MF DNES jezdil po celém světě a psal reportáže ze všech možných zemí od Číny přes Afghánistánu, Irák po Rusko a Británii.
V roce 2004 jsem vyhrál hlavní cenu v fotografické soutěži Czech Press Photo za snímek z Beslanu.
O rok později vyšla moje reportážní kniha Historky z konce světa, která byla v roce 2009 v anketě časopisu GEO a serveru Hedvábná stezka zařazena mezi TOP 30 nejlepších česky psaných cestopisů všech dob. Po ní následovalo volné pokračování s názvem Válečníci, teroristé a jiní šílenci (2008).
V roce 2010 jsem se rozhodl zkusit napsat detektivku – snad se to povedlo: kniha Čtvrtá kostka se rychle stala bestsellerem.
Kromě toho jsem si před časem řekl, že bych měl být i vědec, a tedy jsem v Praze vystudoval mezinárodní vztahy a získal titul PhD.
Od roku 2010 jsem na volné noze a snažím se dělat, co mě baví: učím, fotím, konzultuji, pomáhat lidem být vidět na internetu, píšu…
V roce 2011 jsem začal trochu náhodou dělat kurzy focení, a trochu se mi to vymklo z rukou, kurzy probíhají bez jediné přestávky několikrát každý měsíc a pomáhá jim i můj web Fotoguru.cz (jinou doménu neměli).
No a také píšu a přednáším (v ČR i zahraničí) o nové žurnalistice – té, co nepotřebuje velká média, ale novinář se zato musí vstávat a usínat s pojmy jako SEO, GA, CTR, MOZ.
A WordPress, samozřejmě – toho jsem velkým fanouškem a po večerech si stavím weby (jako třeba i tento, na kterém právě jste). I to je pro mě ta nová žurnalistika.
Navzdory tomu všemu asi vždy zůstanu duší novinář.
A abych nezapomněl: Žiji v Praze na dohled od Divoké Šárky s manželkou Zuzanou a dcerami Marií (2008) a Annou (2011). A mám se tedy opravdu fajn.