Pohlédněte na obrázky níže. Možná se ptáte, proč jsou tady tyto obyčejné fotky? Dámy jsou sice velice šarmantní, ale co mají záběry z venkovského víkendu společného s cestovatelským fotografováním? Hodně! Fotit na pestrobarevném tržišti v Orientu umí (skoro) každý, ale právě na „obyčejných fotkách“ se toho dá nejvíce zkazit, a zároveň při troše snahy také opravdu hodně zlepšit.
1. FOTIT BANÁLNÍ VĚCI JE TO NEJTĚŽŠÍ
V minulých dílech na vás z těchto stránek hleděly zachmuřené tváře afghánských horalů či pestrobarevné dívky na Sahaře – nu ano, jsem na ty obrázky patřičně hrdý, ale i tak vězte: možná byste je dokázali vyfotit také. Udělat dobré snímky v romantickém prostředí plném pestrobarevných a exotických lidí je totiž poměrně snadné. I ten největší ňouma mačkající spoušť zcela náhodně pořídí něco, co se pak doma ukáže být zajímavé.
Lámání chleba však začne ve chvíli, kdy jste v prostředí obyčejných, ba dokonce nudných lidí. Zkuste třeba vyfotit nějak zajímavě New York. Najednou s hrůzou zjistíte, že obrázky jsou většinou k ničemu, že nad nimi vaši známí nadšeně nejásají, tak jako třeba nad snímky barevného vousatého trhovce v Istanbulu.
Vysvětlení je prosté: New York, jakkoli to je magické město, má daleko k přímočaré romantice orientálních bazarů a vecpat jeho atmosféru na políčko filmu je mnohem, mnohem těžší.
Poučení: kdo chce umět fotit, musí zvládnou zachytit i ty hodně banální scény. Vyfotit známé u venkovské chalupy je jednoduché a svým způsobem se na tom nedá nic zkazit – ale pozor: i takovým obrázkům se dá pomoci, pokud víte, jak na to. A především se toho na nich dá hodně naučit.
2. DVA OBJEKTIVY A NIKDY JINAK
Tímto plním slib z prvního dílu, v němž jsem slíbil vysvětlit, proč je navzdory mínění mnohých svátečních fotografů nemožné žít bez nejméně dvou objektivů: jednoho širokoúhlého a jednoho „dlouhého skla“, teleobjektivu. Mnozí si řeknou, že žádný teleobjektiv nepotřebují, neboť teleobjektiv, říkají si, přece slouží k přibližování věcí vzdálených, například slonů v Africe či jelenů na Šumavě, ale nic takového já nepotřebuji, neboť chci fotit pouze rodinu, a nikoliv divokou zvěř.
Omyl! Nedá se bez něj obejít ani při poklidné vycházce před českou chalupu. Pojďme tedy před ni, za třemi dámami, které se uvolily stát modelem.
3. BLÍŽ, JEŠTĚ BLÍŽ, CO NEJBLÍŽE K LIDEM…
Jak už víme z minula, při focení lidí, ať už u chalupy, nebo na Sahaře, platí: dostaňte se co nejblíže k nim, v ideálním případě tak, aby se na ně dalo sáhnout. Nasaďte svůj širokoúhlý objektiv a začněte zkoušet. Proč? Důvody jsou dva. Za prvé: jen z těsné blízkosti zachytíte foceného člověka, včetně jeho mimiky, gest, vášní. Za druhé: při tomto typu záběru se vám podaří dostat na políčko i okolí, které je důležité pro celkové vyznění snímku a zachycení atmosféry. Záběr má v sobě zelený trávník, strom v pozadí, zeď chalupy i slunečník. Kdyby naše dámy stály na orientálním tržišti, dokázali bychom širokoúhlým objektivem zachytit i atmosféru místa – třeba zástupy trhovců, chvat velkoměsta, barvy koberců i koření. Podtrženo a sečteno: pokud nechcete nic moc řešit, fotografujte lidi v terénu širokoúhlým objektivem. A pěkně zblízka!
4. DÁL ZNAMENÁ NĚKDY VLASTNĚ BLÍŽ…
Co když nám ale jde především o fotografované lidi, a ne o jejich okolí a atmosféru? Co když chceme okolí potlačit a pořídit především poutavý portrét? Pak nastupuje prostý trik, který amatérští fotografové ke své velké škodě využívají pramálo: užijte teleobjektiv. V našem konkrétním školáckém případě jsem tedy při focení poodešel, možná o dobrých 15 metrů, přehodil objektivy a celou scénu nacvakal v pořádném přiblížení. Výsledkem je ona největší fotografie. Vidíte rozdíl? Postavy jsou zhruba stejně velké, ale teleobjektivem jsme potlačili okolí, což je v tomto případě k dobru věci. Zmizel trávník, zeď i slunečník, ale přírodu tam stále máme v podobě zeleně stromů v pozadí. Potlačení okolí má pochopitelný důsledek: lidé z obrázku mnohem výrazněji vystupují, obrázek nyní patří jim, a ničemu jinému. Kdyby se focení odehrávalo na zmíněním tržišti, bylo by užití teleobjektivu spíše ke škodě – tržiště by nám prostě zmizelo.
5. CO Z TOHO PLYNE, A CO NE
Tedy: chcete-li postoupit o krůček výš, zkuste si to samé, experimentujte třeba na výletě. Ten samý obrázek udělejte zblízka a poté z dálky. Pořádně je prozkoumejte, snažte se poučit, v čem je ta či ona varianta lepší. Naučte se experimentovat s teleobjektivem při jiných příležitostech, než by bylo ono zmíněné přibližování slonů! A hlavně se naučte fotograficky myslet a hned vědět, pro jaký objektiv sáhnout. Pro příklad se ještě jednou vraťme na naše imaginární orientální tržiště.
Scéna 1.: pohledná prodavačka nabízí barevné ovoce, kolem stánku proudí lidi, všude kolem září barvy dalších stánků. Co vám musí projít hlavou: Potřebuji zachytit dívku, ale i atmosféru, nasadím širokoúhlý objektiv a dostanu se co nejblíž.
Scéna 2.: ta samá prodavačka je osamocená, nasvícená večerním sluncem, za ní jsou barevné bedýnky s ovocem. Co vám musí projít hlavou: Ideální na portrét, poodejdu, nasadím teleobjektiv, dívku si přitáhnu, v pozadí zahrají bedýnky. Okolí potlačím, neboť v něm nic zajímavého není.
Další díly naleznete zde:>
FOTOKURZ 1. díl: Vyhněte se mýtům
FOTOKURZ 2. díl: 10 kroků k lepší kompozici
FOTOKURZ 3. díl: 10 pravidel, bez nichž nelze žít
FOTOKURZ 4. díl: Naučte se čarovat s objektivy!